|
|
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
|
|
|
Metody detekce snížené imunitní odpovědi u pacientů po kardiochirurgické operaci
Kormundová, Nikola ; Koláčková, Martina (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
U pacientů po kardiochirurgické operaci dochází ke zvýšení hladiny molekul s prozánětlivým i protizánětlivým účinkem. Tento vzestup je ovlivněn klinickým stavem pacienta, ale také samotným charakterem operace, kdy je použitý konvenční mimotělní oběh. Tato technika vede k poškození krevních elementů přímým kontaktem se vzduchem a částmi mimotělního oběhu, a rovněž k ischemicko- reperfuznímu poškození. Specifika kardiochirurgické operace pak mají vliv na pooperační komplikace jako je multiorgánové selhání nebo septický šok. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán princip a vliv kardiopulmonálního bypassu na lidský organismus a komplikace, které jsou s jeho použitím spojovány. Dále je zde popsaný IFN-γ, jako potenciální marker septických stavů, který by mohl odrážet klinický pooperační stav pacientů. V praktické části diplomové práce byla sledována procentuální změna vybraných buněčných populací a produkce IFN-γ v periferní krvi pacientů před a po kardiochirurgické operaci. Dále byla zkoumána odpověď jednotlivých izolovaných populací zdravých dobrovolníků na vybrané stimulátory. Procento sledovaných buněčných populací i produkce IFN-γ u kardiochirurgických pacientů byly výrazně snížené v pooperačním období oproti stavu před operací. Tento pokles...
|
|
|
Určení dárcovsky specifické T buněčné aloreaktivity u pacientů po transplantaci ledviny s diagnózou hraničních změn
Šilhová, Markéta ; Hrubá, Petra (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Po transplantaci ledviny imunitní systém příjemce reaguje na antigeny dárce a dochází k odhojování štěpu (rejekci). Častým bioptickým nálezem po transplantaci ledviny jsou hraniční změny, považované za předstupeň rejekce. U části pacientů s hraničními změnami dojde k progresi do rejekce. Identifikace těchto rizikových pacientů pomocí biomarkerů by umožnila úpravu léčby a pomohla zabránit rozvoji rejekce. Cílem mé práce bylo ověřit biomarkery rozvoje rejekce u pacientů s diagnózou hraničních změn. ELISOU jsme stanovili chemokiny CXCL9, CXCL10 a CCL17 v moči/séru u pacientů s diagnózou subklinických hraničních změn ve 3. měsíci (n=40) a u pacientů s časnými hraničními změnami (n=25). Ve 3. měsíci, vyšší hladina CXCL10 predikovala rejekci s AUC=0,749, p=0,024. Vysoká hladina CXCL10 byla zjištěna také u pacientů s BKV infekcí. U CXCL9 a CCL17 jsme vztah k rejekci nepotvrdili. U časných hraničních změn byla hladina CXCL10 i CXCL9 zvýšena u pacientů, kteří rozvinuli rejekci, i u pacientů bez rejekce, proto je nelze použít k predikci rejekce. Alloreaktivita u pacientů byla stanovena testem IFN-γ ELISPOT (n=38). Nepodařilo se nám prokázat souvislost mezi frekvencí buněk produkujících IFN-γ po stimulaci buňkami dárce či CMV peptidy na rozvoj rejekce. CXCL10 v moči je nadějným biomarkerem rizika rozvoje...
|
|
|
Vliv vybraných zánětlivých agens na proces osteoklastogeneze
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Úvod: Kost je v průběhu života značně aktivní tkání, která podléhá konstantním remodelacím. Na střídavé resorpci a novotvorbě mají hlavní podíl osteoklasty, osteoblasty a osteocyty. Osteoklasty jsou jediné známé buňky se schopností odbourávat kostní tkáň. Tyto buňky vznikají fúzi prekurzorů v kostní dřeni nebo monocytů v periferní krvi v procesu zvaném osteoklastogeneze. Vznik osteoklastů z periferních prekurzorů může hrát významnou roli v souvislosti s chronickými zánětlivými chorobami, u nichž je známé zvýšené riziko rozvoje osteoporózy v průběhu života. Jednou z těchto chorob je celiakie, při níž u postižených jedinců po příjmu lepku v potravě dochází k rozpadu střevní sliznice a rozvoji chronického zánětu. V této práci jsme se zaměřili na potenciální roli osteoklastogeneze při rozvoji osteoporózy u pacientů s celiakií a ověřili jsme obecně vlivy vybraných zánětlivých agens (TNF-α, IL-6, IFN-γ a cfDNA) s předpokládanými nebo hypotetizovanými účinky v osteoklastogenezi. Materiál a metody: V plazmě a séru nově diagnostikovaných pacientů s celiakií, pacientů na dietě a zdravých kontrol jsme analyzovali koncentrace cfDNA a cytokinů TNF-α, IL-6, IFN- γ. Séra těchto pacientů a kontrol jsme spolu s rekombinantními cytokiny užívali v kultivacích. Pro ověření vlivu cfDNA jsme séra ošetřovali DNázou....
|
|
|
Možnosti a limity stanovení specifických markerů zánětu oka na základě analýzy slz
Mandíková, Šárka ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Sičáková, Silvia (oponent)
V této studii jsme se zaměřili na stanovení hladin cytokinů IL-1β, IL-4, IL-10, IFN-γ, MIF a VEGF v slzách u zdravých jedinců. Cytokiny jsme testovali jako potenciální markery zánětu pro jejich možné využití v klinické praxi. Díky spolehlivé metodě měření hladin cytokinů v slzách by byla možná včasná a neinvazivní diagnostika očních onemocnění. Pomocí Bio-Plex Cytokine Assay (Bio-Rad) jsme ve dvou etapách analyzovali vybrané cytokiny. Posoudili jsme vhodnost metody pro diagnostické účely a zároveň klinickou vhodnost námi vybraných cytokinů. Byly potvrzeny vzájemné, statisticky významné pozitivní korelace cytokinů: IL-10 s IFN-γ (r = 0,81), MIF s VEGF (r = 0,42 / r = 0,49), IL-1β s IL-10 (r = 0,52), IL-1β s IFN-γ (r = 0,55), IL-1β s VEGF (r = 0,38), IFN-γ s VEGF (r = 0,45) a IL-4 s VEGF (r = 0,48) u zdravých jedinců v slzách. IL-4 (r = -0,37) a IFN-γ (r = -0,42) negativně korelují s věkem. V závislosti na pohlaví, BMI, tuku v těle, čase jídla před odběrem, zátěži oka při práci s počítačem a pocitu suchého oka nebyly u zdravých jedinců nalezeny statisticky významné rozdíly hladin cytokinů. Soudíme tedy, že námi vybrané cytokiny jsou pro diagnostické účely vhodné. Mezi první a druhou etapou měření byly nalezeny významné rozdíly v koncentracích u čtyř (IL-1β, IL-10, IFN-γ a VEGF) z pěti sledovaných...
|
|
|
Vliv intranasální imunizace delipidovaným Bacillus firmus na imunitní odpověď v NALT
Hnilicová, Šárka ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Chřipka patří k celosvětově závažným onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou. Ročně chřipkou onemocní 10-20% světové populace a 250 000 - 500 000 lidí onemocnění podlehne. Doposud nejúčinnější obranou je preventivní vakcinace. Vzhledem k rychlé mutaci chřipkového viru jsou však současné vakcíny účinné jen pro jednu sezonu. Snaha o vytvoření účinné vakcíny také čelí nedostatku vhodného adjuvans, které by přiměřeně stimulovalo imunitní systém a modulovalo by jeho odpověď k protivirové obraně. Současné parenterálně podávané vakcíny navíc nejsou schopny indukovat imunitní odpověď na sliznicích. Bacillus firmus, Gram-pozitivní nepatogenní bakterie, má silné imunomodulační účinky a při podání s virem chřipky je schopna vyvolat protektivní a křížovou ochranu. Imunizace s Bacillus firmus zvyšuje produkci neutralizačních protilátek, avšak ostatní mechanismy působení této bakterie nejsou podrobněji prostudovány. Pro lepší pochopení mechanismů, jakými Bacillus firmus (jeho delipidovaná frakce, DBF) podporuje protivirovou imunitu, byl testován vliv imunizace samotným DBF na imunitní systém myši. V posledních letech se ukazuje, že intranasální imunizace vyvolává silnou slizniční i systémovou imunitní odpověď a v případě chřipky je schopna navodit křížovou ochranu. Proto jsme v naší práci zvolili...
|
host ::
RSS.